„Po delším rozhovoru s říšským kancléřem a po zjištění situace rozhodl jsem se prohlásiti, že odevzdávám osud českého národa a státu s plnou důvěrou do rukou vůdce německého národa. Za tento projev důvěry dostalo se mi slibu, že našemu národu bude zabezpečena svébytnost a svéprávný vývoj národního života.“ Emil Hácha se vrátil z Berlína, kde byl pod tlakem donucen podepsat dokument povolojící vstup nacistických vojsk na zbytek území bývalé Československé republiky.
Již 14. března souhlasí slovenský vůdce Josef Tiso v Berlíně s vyhlášením nezávislosti Slovenska. Maďarsko si vymohlo převzetí Podkarpatské Rusi. Posledním ostrůvkem demokracie v srdci Evropy zůstává Mnichovskou dohodou okleštěný zbytek Čech, Moravy a Slezska. Po podpisu přidaném okolo čtvrté hodiny ranní na dokumenty vtlačené čerstvě zvolenému prezidentu Háchovi však mají nacistická vojska právo beztrestně vstoupit na Čechy obývané území. Jiná cesta pro Háchu nemohla existovat. Podmínky byly jasné: „Podepište nebo bude Praha srovnána se zemí!“
Se vstupem německých vojsk na naše území mizí ze státu rozedraného již z října minulého roku poslední kapky svobody. Příchod nacistické armády je oficiálně vyžádán a z hlediska mezinárodního práva je vše takřka v pořádku a není tedy důvod očekávat pomoc ze zahraničí. Když se Hácha vrací zpět do Prahy, vítá ho na Hradě německý vůdce Adolf Hitler. Prezidentovi, byť zdrcenému sledem posledních událostí, nezbývá nic jiného než setrvat ve funkci. Ta je však nyní již zcela reprezentativního charakteru. Veškerá moc ve státě je držena nacistickou říší. Na jednání v zájmu německého národa začne dohlížet říšský protektor. Z územního celku se totiž 16. března stává Protektorát Čechy a Morava.
Svébytnost a svéprávný vývoj, o kterých mluvil Hácha ve svém projevu, postupně vymizí a situace se stále zhoršuje. Po atentátu na říšského protektora Heydricha se rozpoutá ještě horší teror. A Češi musí trpět a čekat na osvobození spojeneckých velmocí. Čechy a Morava se stávají hnízdem německé orlice a v tomto stavu setrvávají až do osvobození v roce 1945.