Jeho knihy jsou nejenže psány nesmírně čtivým způsobem, ale zároveň mohou být pro čtenáře až matoucí. Tento spisovatel totiž často a rád využívá tenké hranice právě mezi fikcí a skutečností. Nutí nás tedy zamyslet se nad situacemi a zápletkami, ale také zauvažovat nad pravostí faktů nebo přinejmenším se vžít do situace a probudit v nás chtíč navštívit ona v příbězích uvedená místa. Já sama jeho knihy, ale zároveň i filmy podle nich natočené, miluji, proto asi není překvapením, že se v nich snažím hledat nebo dohledávat si určité spojitosti. Tento článek není tedy pouze upoutávka na knižní nebo filmové zpracování, ale jeho podstatou je také podělení se o mnou zjištěné poznatky s vámi.
Andělé a démoni
Děj začíná ve švýcarském městě Ženevě. Pracuje se zde na vytvoření antihmoty. Ta vzniká materializací kosmického záření a je s ní spojován například velký třesk. Během výzkumu však dojde ke zločinu a jeden ze zásobníků s vysoce explozivní antihmotou je z laboratoře odcizen a následně nastražen ve Vatikánu na místě nám neznámém a to tak, aby právě za dobu dvaceti čtyř hodin způsobil gigantickou explozi, která by pohltila celý Vatikán. Na místě, kde byl tento zločin spáchán, je nalezena stopa odkazující na ilumináty, uskupení nepřátel římskokatolické církve, které ale bylo již dávno zapovězeno historiky domnívajícími se, že tajná společnost již zanikla.
O tomto incidentu se dozví harvardský profesor náboženské symboliky a také renomovaný specialista na téma iluminátů, Robert Langdon, který je povolán na pomoc s rozhřešením záhady. Jeho pátraní začíná v samotné laboratoři, kde se k němu přidá vědkyně a spolupracovnice na vytvoření antihmoty, Vittorie Vetrová. Dvojice spolu následně odjíždí zabránit tragédii do samotného Vatikánu. Aby to však nebylo tak jednoduché, přichází na scénu další zápletka.
Ve stejnou dobu totiž v tomto městském státě, domově papeže, nejvyššího pozemského představeného pro křesťany na celém světě, probíhá konkláve, shromáždění kardinálů volící papeže. To je však narušeno únosem čtyř kardinálů, kterým byly připisovány právě ty největší šance stát se novým papežem. K únosům se nehlásí nikdo jiný než opět ilumináti, ti se navíc netají jejich cílem, vraždou všech čtyř kardinálů ještě před výbuchem. V celém právě na náboženství silně zaměřeném státě tak vzrůstá panika a obrovský strach. Jedinými možnými zachránci zůstávají Vittoria a Robert, kteří se na základě zanechaných symbolů, sporých informací a jejich vlastních nabytých znalostí snaží předem určit místa plánovaných vražd, zabránit jim, a ještě odhalit umístění časované bomby. To se našim hlavním aktérům ale nedaří tak snadno, zápasí s časem, a dokonce zažijí tragický neúspěch při zachraňování kandidátů na Svatého otce, a to hned třikrát. Kniha tak napíná čtenáře až do poslední chvíle.
A kde bychom měli hledat ty zarážející doplňující informace? Co třeba fakt pojednávající o papežovu zástupci, který byl ale zároveň i jeho synem. Ten se to od svého otce dozví a cítí zradu ze strany svého otce a víry. Důsledkem toho se tedy rozhodne papeže zabít a stát novým papežem. V tom mu však brání jeho postavení v církvi, a proto se rozhodne zavraždit potenciální nastávající papeže. K uskutečnění tohoto cíle si najme assassina a přesvědčí ho ve víru iluminátů. A kde jsou ukryty „tajné“ symboly? Assassin každou svou oběť nechá zemřít jinou smrtí zasvěcenou jednomu elementu.
Zajímá vás umění a všimli jste si sochy Extáze svaté Terezie v kostele Santa Maria della Vittoria v Římě? Ta je totiž uvedena nejen ve filmu, ale i v knize. A význam sochy? Podle některých zdrojů se dozvídáme, že sousoší Terezie a anděla vyjadřuje boží lásku, avšak pokud bychom čerpali z jiných zdrojů, tak se můžeme „pročíst“ až k Tereziiným slovům, podle kterých je sousoší chápáno jako situace, kde „světice“ zažívá orgasmus mezitím co jí anděl probodává srdce kopím. Obě možnosti jsou mimo jiné zmíněny jak ve filmu, tak v samotné knižní předloze.
Šifra mistra Leonarda
Kniha silně provázána křesťanským námětem nás čím dál tím více nechává vstřebávat nádech minulosti. Vše začíná vraždou odborníka na křesťanství a správce muzea v Louvru. Na pomoc je nám opět povolán Robert Langdon. Tomu je celá situace podezřelá a začíná pátrat po motivu vraždy. Tím na sebe ale upozorní a dříve, než se naděje, je sám vtažen do velké nebezpečné hry, kde jde nejen o jedno z největších tajemství světa, ale i o jeho život. Ohrožena je i jeho spolupracovnice, správcova vnučka Sophie Neveuová.
Celý děj směřuje k objevení svatého grálu, předmětu, který je považován za pohár z poslední večeře Ježíše Krista, symbolu křesťanského umění, a jeho tajemstvím. Celé to ale komplikuje Převorství sionské, strážci duchovních tajemství, pod jejichž ochranou se grál nachází. V této společnosti se ale ocitl zrádce a systém se hroutí. Uprostřed příběhu však dojdeme ke zjištění, že grál není pohár, ale žena, Máří Magdaléna. Sophie a Robert navíc unikají smrti jen o vlásek. V závěru knihy je ukryto uschování grálu, ostatků Máří Magdalény, a listin, jež prozrazují pravdu o jejím životě. Ty naši hrdinové totiž nakonec najdou a rozhodnou se je schovat před zraky celého světa. Pod ochranu je tedy opět dostane Převorství sionské, tentokrát již bez zrádce.
Jistě vás zaujme vedlejší postava až křesťanství znehodnocujícího příznivce a scéna, kde sám sebe týrá v kovech, aby na sebe vzal část boží bolesti. Kniha je navíc provázána obrazem Leonarda da Vinci, Poslední večeří, a domněnkou, že jedním z dvanácti apoštolů je právě Máří Magdaléna, tedy žena, která měla čekat s Kristem dítě. A co kdybych vám řekla, že hudebník Giovanni Maria Pala je přesvědčen, že obraz ukrývá notový záznam, kde noty tvoří ruce a chleby rozprostřené na stole? Stále vám zde nepřijde nic neobvyklého? A co fakt, že Převorství sionské není pouze vymyšlenou organizací, ale uskupením, které opravdu existovalo?
Díla Dana Browna nám však nenabízejí „pouze“ spletité a do posledního slova napínavé příběhy, ale také zasazení děje do až uchvacujících prostředí, především Itálie a Francie, obou propletených památkami hlavně gotického slohu. Ty jsou opět zmiňovány jak v knihách, tak ve filmových zpracováních. Po stopách mystiky se tak můžeme sami vydat a lépe se do děje vcítit, to ovšem můžeme i ve filmu, kde na nás tyto velkolepé stavby dýchají na každém záběru.
Zapomenout ale nemohu také na představitele Roberta Langdona, kterého více než skvěle, a hlavně výstižně ztvárnil v obou zde uvedených příbězích herec Tom Hanks. Toho však můžete znát i z filmu Inferno, opět zastupujíc postavu Langdona, také z knihy Dana Browna. A proč právě Hanks? Hlavním uváděným důvodem je jeho vysoká oblíbenost mezi diváky. Ta je však také doprovázena jeho talentem na vcítění se do děje a samotné postavy harvardského profesora.
A co vy? Jak na vás působí tvorba Dana Browna? Co zaujalo vás, co jste nevěděli a co jsem naopak vypustila nebo úplně zapomněla zmínit? Pokud tohoto amerického spisovatele neznáte, určitě vám doporučuji shlédnout přinejmenším filmy zpracované podle jeho knižních předloh. Nyní tedy nezbývá nic jiného než popřát vám hezké sledovaní, nebo spíše počtení? ;-)