NULL
Stejně jako maturitní ples, stres, kvanta učení a přednost v řadě na oběd patří ke čtvrtému ročníku na našem gymnáziu neodmyslitelně návštěva horažďovické škrobárny. Odjezd byl naplánován na 29. 9. v 8:00. Krátce před osmou bylo již u autobusu, jenž nás měl dovézt na místo určení, značně plno a jen co se dotrousilo pár zbývajících opozdilců, mohli jsme vyrazit.
[caption id="attachment_3568" align="alignright" width="300"]
Karim s Vítkem udržovali dobrou náladu[/caption]
Ihned po příjezdu si nás dvě (zřejmě zkušené a na první pohled dobře koordinované) průvodkyně rozebraly po třídách. 4. A se tedy od nás, oktávy, oddělila a začala svou výpravu jinde. Naše kroky zamířily ven ze vstupní administrativní budovy skrze plácek s osmi červenými oktávkami směrem k betonové nádrži, z níž se linul pramínek zvláštní nedefinovatelné vůně. „Tohle,“ začala naše průvodkyně, „je takzvaná hlízová šťáva. Během procesu získávání škrobu je ona odpadním produktem, kter�� ovšem můžeme skvěle využít. Jestlipak víte k čemu?“ Nikdo neví. Hlízová šťáva obsahuje 96 % vody a 2 % bílkovin. A právě ta dvě procenta zapříčiňují, že jde o skvělé hnojivo. „Tenhle bazén má objem 5 000 m³, v bramborách je 60 % vody, takže se sem vejde přibližně 80 000 tun brambor. Kvůli stabilizaci hlízovou šťávu chladíme a spotřebitelé (hlavně zemědělci) si ji co nejdříve odvážejí. A teď pojďte, ať vás tu nic nezajede,“ zakončila paní inženýrka svůj výklad u bazénu.
[caption id="attachment_3567" align="alignright" width="300"]
Brambory[/caption]
Vyhnuli jsem se několika projíždějícím cisternám, přihlíželi hloučku chlapíků, z nichž jeden do něčeho šťouchal a zbylí mu radili jak na to, až jsme se zastavili před visutou rampou vedoucí do továrny. „Kvůli systému zavlažování je rozdíl mezi počtem brambor z jednoho hektaru u nás na rozdíl od Švédska (které vlastní 67 % akcií společnosti) propastný. U nich jde o 60 tun z jednoho hektaru půdy, u nás o 35,“ posteskla si průvodkyně. Ona rampa, o které jsem se před chvíli zmínil, je začátkem cesty brambory až k vytouženému škrobu. Zde byly všechny dovážky vykládávány na pás a odděloval se ten nejhrubší nános hlíny a kamení.
[caption id="attachment_3571" align="alignright" width="186"]
Brambory ve vodě[/caption]
Pokročili jsme dál, dovnitř budovy. U vchodu ležel na zemi nažloutlý poprašek. Ve zkratce vypadá cesta brambory ke škrobu takto: U dodávky se stanoví obsah škrobu (stále funkčním přístrojem z roku 1957) – kameny unáší proud vody do sekce praní, jsou odděleny všechny těžší částice (kameny) – brambory se perou v bubnech, odstraní se tak hlína – čisté brambory se skladují v násypkách, odkud jsou dávkovány do struháků, kde se po rozstrouhání odděluje škrob od buněčných brambor – rozstrouhané brambory putují do rotačních sít, v nich se separuje vláknina od hlízové šťávy a škrobu – škrob se zhušťuje – viskózní suspenze škrobu utvoří filtrační koláč, kde se odsává voda – škrob se separuje od zbývající hlízové šťávy a vlákniny pomocí zhušťování a promývání – škrob se suší v horkovzdušné sušárně při teplotě 160 stupňů Celsia.
Zajímavé je, že výroba škrobu se koncentruje pouze do období 3–4 měsíců. Na výrobě se pracuje od 1. září do 15. listopadu.
Společnost Lyckeby Amylex je největším výrobcem bramborového škrobu v České republice. Je tedy jasné, že se takto úspěšná firma nebude soustředit jen a pouze na výrobu škrobu, ale její možnosti sahají dál, směrem k dextrinům a modifikovanému škrobu.
Co jsou dextriny?
Dextriny jsou skupinou nízkomolekulárních polysacharidů vyráběných hydrolýzou škrobů. Mají podobný vzorec jako sacharidy, ale kratší řetězce. Používají se jako vodou rozpustná lepidla, zhušťovadla v potravinářském průmyslu a jako pojiva
ve farmaceutickém průmyslu. Občas jako náhrada vlákniny.
[caption id="attachment_3565" align="alignright" width="300"]
Přístroje[/caption]
Jejich výroba je značně složitější a pro finální schválení je zapotřebí i laboratorního vybavení (polarimetr, viskozimetr, pH metr). Nejprve se škrob nechává v zásobním silu (to má kapacitu na jeden den), škrob je v nakyselovacím tanku zvlhčen roztokem kyseliny, pak se nechá odležet. Následně je sušen v rotačním bubnu, kde se posléze i praží → dochází k dextrizaci. Chlazením se reakce ukončí. Vyrobený dextrin se homogenizuje (kvůli vyrovnání parametrů). Nakonec dojde k laboratorním testům, které určí, je-li produkt kvalitní a splňuje všechny příslušné podmínky.
Jedna věc, která mě velice zarazila, byl malý počet zaměstnanců, který se dá jednak vysvětlit tím, že se pracuje na směny, a jednak tím, že hlavní práce probíhá pouze čtyři měsíce. V současném roce firma v Horažďovicích zaměstnává 45 lidí, z nichž je pouhých 12 kmenových zaměstnanců. Zbytek jsou brigádníci. A co se stane, když dodávka brambor ustane? Jak funguje firma v zimě? Probíhá především údržba strojů a úklid všech prostor, aby v září mohlo všechno šlapat jako na drátkách.
Vít Malota
(foto: redakce)