NULL
DOX, pražská galerie moderního umění, je velmi kvalitní záležitostí, jestliže holdujete dobrému současnému umění. O tom není pochyb. Dnes bych vás chtěl pozvat na výjimečně povedenou výstavu Brave New World (Skvělý nový svět), která potrvá až do konce ledna příštího roku.
Brave New World, tedy hlavní expozice celé galerie, se nachází ve velmi rozsáhlém prostoru celé budovy. Dívá se na minulost totalitních režimů, dřívější i dnešní vymývání mozků či fenomény nynější doby. Jedná se o vskutku multimediální zážitek sestávající z moderních technologií, soch v životní i nadživotní velikosti, fotografií, kreseb a maleb. Působí na vaše smysly přímými a ověřenými fakty, abstrakcí a také vizuální cítěním a vnímáním.
Velká část stojí na pilířích, které jim poskytly tři významné romány 20. století: 
Orwellovo 1984, 451 stupňů Fahrenheita od Raye Bradburyho a Konec civilizace od Aldouse Huxleyho. Za zmínku hned z počátku stojí sochy v nadživotní velikosti, vyobrazující velké politické a totalitní lídry 20. století, například Stalina či Hitlera.
Část, která mne obzvláště zaujala, se věnuje 3D portrétům vyrobeným z pryskyřice, jež byly sestaveny z DNA vzorků, které lidé nic netušíce nechávají ležet den co den po zemi, tj. žvýkačky, nedopalky a další.
Výstava dále zpracovává témata jako účinek reklamy, která se od minulého století stává tím nejefektivnějším prostředkem propagandy, či ideologii spotřebního průmyslu a konzumního zboží. Ideologii, kdy upouštíme od produktu jako takového a kupujeme si jeho myšlenku – přání či obavy.
Část, která na mne zapůsobila ze všeho nejvíce, seznamuje návštěvníka s japonským fenoménem hikimori; člověkem naprosto uzavřeným a izolovaným od společnosti. Trend poslední doby, přemnožený hlavně v Japonsku, pojímají západní civilizace jako psychickou nemoc, kterou známe například pod jmény Aspergerův syndrom a další, zatímco mnozí japonští experti se shodují na tom, že se jedná spíš o fenomén než poruchu, v němž se podle autorů nachází drtivá většina dnešní společnosti.
„Člověk nebyl stvořen jako automat, a pokud se jím stane, je zničen základ jeho duševního zdraví.“
Aldous Huxley
Následně se dostáváme k dalšímu fenoménu dneška a tím je bezpochyby internet. Prostředek, díky kterému ztrácíme soukromí a možnost chápat problémy jako celek kvůli nepřebernému množství informací. Postupně sledujeme, jak dochází k degradaci člověka na materiál, na předmět, před čímž expozice také varuje.Pakliže máte pár minut navíc, zaplujte i do části věnované Jiřímu Pelclovi – Velké malé objekty. Můžete zde během několika minut projít a obhlédnout zmenšené prototypy designérských návrhů právě již zmíněného autora, který pracuje s čistými materiály, jednoduchým designem a nebojí se porušit vnější celistvost objektů.
Neprohloupíte, ani když si projdete Propagandu Marka Schovánka. Autor zpracovává témata, mezi něž patří globalizace, průmysl a komerční značky, které spojuje využitím nejrůznějších technik (např. smalt, včelí vosk). Tato výstava sice místy působí lehce monotónně, ale i tak nepochybně stojí za zhlédnutí!
Cestou z Holešovic směrem na jih vystupte u Galerie Mánes a projděte si její poměrně nedávno otevřené prostory. A není-li vám myšlenka pop artu a konzumních značek cizí, Pasta Oner: Last Day in Paradise je přesně pro vás.
Tomáš Pacovský
(Foto: redakce)