Již před více než dvěma týdny se život na naší škole (a nejen na ní) obrátil zcela naruby. Po apokalyptickém proslovu h(H)lavy našeho ústavu, který se nesl rozhlasem oběma budovami, jsme si ze skříněk vyzvedli svých pár švestek, rozpačitě se rozloučili se spolužáky, naposledy mrkli směrem k Milanově bufetu a šli domů. Co jsme ovšem oplakali, bylo přesunutí reprezentačního plesu na dobu neurčitou. A vy byste měli plakat taky, protože mělo vyjít nové vydání!
Z doby nekaranténní, kdy po většinu času zel Classroom prázdnotou a na email se posílaly jen referáty, jsme se najednou octli v době, kdy nám sebemenší upozornění přicházející z těchto schránek akorát tak přidělá další vrásku. S počítačovou gramotností, jež u většiny učitelů roste během posledních dnů rychlostí světla, roste i počet úkolů, které máme odevzdat. Odevzdáte jeden, přibude další. Se zvyšujícím se počtem prací se však rozšiřuje i pomyslný seznam hlášek učitelů, již bychom se, nebýt doby karanténní, nejspíš nikdy nedočkali.
Nejmenovaný učitel fyziky a matematiky, jehož protentokrát ponecháme pod rouškou anonymity, přešel pozvolna z oslovení ,,zdravím své žactvo“ ke ,,všem mým studentům.“ Zda tuto změnu ovlivnilo mimořádné vysílání televize a nekonečné výstupy politiků, nevíme, ale pravděpodobně ji způsobil prohřešek několika studentů, které chtěl pan učitel předvolat před vojenský tribunál. Kromě toho je teď posuzováno záškoláctví jako trestný čin a tresty jsou tvrdší, takže se v této těžké době hrozbě předvolání před vojenský tribunál ani nemůžeme divit. Na druhou stranu jeho upřímná radost poté, co se všichni přihlásili do kurzu, jistě nenechala jediné oko suché.
Paní T donedávna s počítači víceméně bojovala, po vyhlášení nouzového stavu však začala válku vyhrávat a pravidelně nás zásobuje čerstvou dávkou prezentací. Její neustálé pokroky můžeme jen bezmezně obdivovat.
Strana tělocvikářů od začátku mlčí. Jen jim jasné, že ringo si spolu z obýváku jen tak nezahrajeme (doufáme však, že to po přečtení tohoto článku nebudou chtít vyzkoušet, strop máme doma taky jenom jeden!). Mimochodem, ta nová hra paní Johnové není špatná, že? Pokud se v budoucnu rozhodne zavést nový turnaj, má naši vřelou podporu!
Pan Ž nás také upozornil na to, abychom si přišli co nejdřív vyzvednout své ,,biologické bomby,“ tak na ně nezapomeňte, ať se v té naší škole v květnu/červnu neudusíme. Pokud chcete přispět do mykologické zahrádky pana Žíly, takto to prosím nedělejte. Vděku byste se nedočkali.