NULL
Aneb Za poznáním historie.
Třetí víkend měsíce září byl jedním z těch krásných víkendů připomínajících léto, tudíž by byla škoda ho nevyužít k vzdělávacímu výletu.
Naším cílem byl tentokrát všemi milovaný a obdivovaný hrad Karlštejn, ležící v údolí mezi čtyřmi kopci. A protože jsme celý rok poctivě sbírali razítka do Prohlídkového pasu, podařilo se nám si návštěvy památek rozvrhnout tak, že jeden z levnějších okruhů jsme měli zadarmo. O to více informací jsme se dozvěděli. Dovolte mi tedy shrnout pár fakt o hradu do tohoto článku.
Jak je nám všem z hodin dějepisu známo, hrad Karlštejn byl založen panovníkem Karlem IV. roku 1348. V datu se historikové ale neshodují, protože pokud by tomu tak skutečně bylo, byl by hrad kompletně dokončen za neuvěřitelných sedmnáct let. Měl sloužit jako úložiště korunovačních klenotů a svatých relikvií, jejichž vášnivým sběratelem byl právě Karel IV.
Co se týká umístění hradu, je poměrně netypické. Karlštejn totiž leží v údolí (hrady se přitom běžně stavěly na vyvýšených místech) a je obklopen čtyřmi vyššími kopci. Mělo to ale i svůj účel, a sice ten, že pokud by se poblíž vyskytl nepřítel, mezi lesy a kopci by se mu pohled na hrad naskytl opravdu jen na krátkou chvíli. Možná i díky tomuto umístění nebyl Karlštejn nikdy dobyt, jelikož se nepřátelům nepodařilo během dvou obléhání, a to během husitských válek v 15. století a později i za třicetileté války Švédy v 17. století, dostat do Velké věže.
Co se týká korunovačních klenotů, tak ty byly za husitských válek převezeny Zikmundem Lucemburským do Uher. Po roce 1436 se Karlštejn opět stává jejich úložištěm. Bohužel ale chátrá a první rekonstrukce probíhá na přání Rudolfa II. Během třicetileté války byly klenoty z Karlštejna opět odvezeny. Hrad se přestal využívat a znovu značně chátral. Až na konci 19. století se mu dostalo pořádných oprav, zahrnujících rozsáhlou přestavbu pod dohledem architekta Josefa Mockera, kdy získal Karlštejn svou dnešní podobu.
Mezi nejvýznamnější a nejkrásnější části hradu bych jistě považovala kapli sv. Kateřiny, která je vyzdobena nádhernými nástěnnými malbami, a samozřejmě kapli sv. Kříže se 129 obrazy od mistra Theodorika a zlatou inkrustací.
Co se týká pověsti o tom, že na hrad nesměly ženy, tak ta samozřejmě pravdivá není, ale možná se opírá o fakt, že ženám byl zakázán vstup do kaple sv. Kříže (nejposvátnějšího místa na hradě). Je zde jednoduchá symbolika. Hrad je postaven ve třech výškových úrovních. Nejníže je umístěno purkrabství, které značí pozemský život. Výše je pak menší Mariánská věž s kostelem Panny Marie a má symbolizovat očistec. Nejvýše se tyčí Velká věž s kaplí sv. Kříže. Právě kaple má být samotným nebeským královstvím. Proto je nejposvátnějším místem na hradě; i Karel IV. do ní vstupoval zásadně bez koruny a bosý.
"Zdržujte se hříšné nečinnosti, aby vás nestáhla tíží svou do hlubokosti pekelné."Z obou prohlídkových okruhů jsem si odnesla spoustu nových poznatků, které jsem do svého článku nezahrnula kvůli zdlouhavosti, ale pokud by vám vyšel čas a chtěli jste se dozvědět víc, návštěva Karlštejna bude právě tím pravým pro vás.
"Malý poklesek na začátku bude veliký na konci."[caption id="attachment_3500" align="aligncenter" width="447"]
Pohled na hrad.[/caption]
Simona Blažková
(Foto: redakce)