Ano, čtete správně. V tomto článku si rozebereme jeden z psychických stavů, který tíží nemalou část našich vrstevníků.

Nejprve si ale ujasníme rozdíly mezi „depkou“ a „depresí“, jelikož až děsivé množství lidí v nich očividně nevidí rozdíl.

    Depka je jednoduše špatná nálada. Občas ji máme každý, u teenagerů je běžná. Má určitý spouštěč, takže jsme smutní „kvůli něčemu“. Příčinou může být například nějaká trapná událost, zlá vzpomínka či zklamání. Pokud důvod našeho trápení zcela zmizí, nebo jej zahojí čas, smutek zmizí.

    Deprese se v tomhle liší. Nepotřebujete k ní žádný určitý spouštěč. Laicky řečeno vám vadí všechno. Všechno je nezajímavé, nepříjemné a bezvýznamné. Na první pohled byste u člověka s depresí nic nezpozorovali. Navenek se nám může jevit normálně, ale zdání často klame. V tomto případě je už potřeba vyhledat pomoc od profesionála.

    Zde je však největší rozdíl: Lidé s depkou budou klidně křičet do světa, jak jim je, jelikož mají potřebu svoje pocity ventilovat. Následně se jim pak obvykle uleví. Lidé s depresí si ale všechno většinou nechávají pro sebe a nechtějí o svých problémech mluvit. Pokud tedy někdo nahlas na veřejnosti říká, že má depresi, spíš trpí nedostatkem pozornosti a jinak je v pořádku.

    Když jsme si ujasnili to nejdůležitější, vraťme se zpět k hlavnímu tématu. Kdo se aspoň trochu zajímá o dnešní generaci, tak bude vědět, že mladí lidé opravdu trpí depresí více než jejich rodiče či prarodiče. Čím to je? Podle výzkumů jsou na vině hlavně všudypřítomná sociální média, což nikdo nemůže popřít, ale svůj podíl má ní jistě i škola, v níž trávíme značnou část života.

    Buďme upřímní. Zažíváme chvíle, kdy bychom školu nejraději vymazali z povrchu zemského. Nároky na nás se nám zdají příliš vysoké, ačkoliv vám kdokoliv ze starších řekne, že už se neučíte ani zdaleka tolik věcí, kolik se učili oni. Což je pravda, z osnov byla spousta věcí vyškrtnuta. Ale svět se mění a škola se snaží jít s dobou, takže prázdné místo zaplnilo jiné učivo. Počítače, nové dějiny, chemické poznatky a tak dále. Tím pádem to nic nemění na faktu, že valná část studentů má se školou problémy a neustále se cítí pod tlakem. Pokud chcete dobré známky například kvůli vysoké škole (jistě víte, že na některé z nich vás dostane i dobrý průměr), tak je tlak mnohonásobně vyšší. Důvodem bývá množství či obtížnost látky, jindy zas nesympatický kolektiv nebo vyučující. Velkou roli též hraje populární metoda „rychle a dobře“. Proč myslíte, že je všechno časově omezeno a toho času je obvykle málo? Studenti totiž mají být „efektivní a přesní“ a v takových situacích se stresu jednoduše nevyhnete. Řada neúspěchů na nás poté zanechá své následky. Ano, je dokázáno, že určité množství stresu je prospěšné, protože nás nutí pracovat, ale když už jste nervózní z každého testu a každého zkoušení, tak je něco špatně.

    Ačkoliv se učíme víc, než chceme vědět a většina informací se nám v hlavě ani neuloží, je třeba si uvědomit, že škola jako taková se snaží, aby nás něco naučila, a nemůže vyhovět všem. Je prostě nemožné vyučovat tolik rozdílných osobností tak, aby byl každý spokojený. Shodneme se ale, že největší podíl na psychických problémech dnešní generace mají sociální média. Kdybyste někdy zkusili na chvíli bez nich žít, uviděli byste obrovskou změnu. Nežít v okovech očekávání a pomyslné dokonalosti musí být skvělé, ne? Všechny ty neustálé reklamy, videa a fotografie, které nám ukazují, co nejsme, mají svůj dopad. Potřeba mít hodně sledujících, lajků, srdíček a všeho možného, je jen snahou jedinců na sebe upoutat pozornost a cítit se výjimečně a oblíbeně. Takto se postupně teenageři „izolují“ od skutečného života a ostatních lidí, což může vést až ke snazšímu podléhání šikaně nebo kyberšikaně. Komunikace je dnes také úplně jiná, než byla, a už spolu nemluvíme tolik, jak bychom měli.

    Obvykle díky internetu (jsou samozřejmě ale i jiné důvody) lidé trpí pocitem méněcennosti. Příkladem může být třeba dospívající dívka, jež pozoruje v reklamách a časopisech údajně dokonalé modelky, které jsou z většiny případů jen výsledkem Photoshopu a jiných programů. Obecně dnešní „ideál krásy“ vyvíjí nezdravý tlak na osoby, které si plně neuvědomují svoji individualitu a neschopnost být stejný jako ostatní. Každý by měl vědět, že je důležité být spokojený sám se sebou a akceptovat své nedostatky. Co je ale vlastně tou dokonalostí? Zeptejte se deseti lidí a každý bude mít jiný názor, přičemž ani jeden z nich stejně nebude dokonalý.

    Existuje tolik důvodů, proč se stresovat a neužívat si života na plno. Uvědomte si však, že deprese vám v ničem neprospěje a neřešit ji je chyba. Život je moc krátký na to, abyste se zmohli jen na pouhou existenci, a nikoliv na žití.