27. dubna 2017

Chvilka poezie s Luckou

Napsala Alžběta Poskočilová

NULL

Představujeme vám tři krátké básně Lucie Fríbertové. Oblaží vás střípkem z běžného života, filosofickým dilematem a nakonec i bravurně zvládnutým absolutním rýmem.

Život studenta

Večer se mi nechce spát, ráno zase vstávat. Nic mi nepomůže dál, možná jenom káva.

Askeze?

Jak mám žít v askezi? ... jsou to jen zmatky. To já snad raději ty pozemské statky.

V nirváně že prý se mám setkat s Buddhou? To já mám raději tu spojenou s hudbou.

Pták

Vidím ptáka, letí k obloze a kráká. Co to může být za ptáka? Vrána kráká, havran kráká. Pročpak se tam jenom fláká? To je jedno, už se smráká. Pták mi mizí z dohledu, a já mu chtěla říct jen pá, pá.

Lucie Fríbertová

Uložit