Čeká mě hodina ve vlaku, kdy budu vyhlížet ze zamlženého okna na ubíhající krajinu. Mohla bych si pustit písničky nebo dělat něco do školy, ale toto ráno je jiné, ospalé jako by ve skutečnosti měla být noc, ale všechny hodiny se posunuly dopředu.
Ve vagonu je poloprázdno a cesta ubíhá rychle. Na další zastávce nastoupí paní s objemnými taškami. Možná jede na dovolenou nebo se stěhuje. Průvodčí dává pokyn a vlak se znovu rozjíždí.
Pokouším se číst knížku, ale kvůli kodrcání musím neustále ostřit na malá písmenka. Po chvíli toho nechám a pozoruji zvířata, která se poklidně pasou na okolních pastvinách.
Najednou vlak zastaví a průvodčí vyjde ven. Podívám se na hodinky, za chvíli bychom měli být ve stanici, kde vystupuji, ale ani po několika minutách se nerozjíždíme. Z reproduktoru se ozve, že z důvodu poruchy na trati se příjezd zpozdí.
Tolik mi to nevadí, první hodinu se píše test a já se na to neučila. Bohužel mi štěstí nepřeje a přijíždí náhradní doprava, která nás odveze do stanice určení. V autobuse se skoro ani neohřeji a už vystupuji vstříc škole, kde na mě čekají přátelé.