V pátek 14. 6. se gymnaziální výprava spolu s expedicemi několika dalších škol z našeho města vydala pod společnou vlajkou Strakonic na soutěž Eurorebus. Cesta se nesla v duchu lehce cynických vtípků na téma povodně a zvědavosti, co že to na nás v Praze vlastně čeká.
Přivítání v Top Hotelu Praha nepostrádalo jistou monumentalitu. Všude postávaly skupinky soutěžících, mezi nimi pobíhali nervózní organizátoři a moderátor celé akce Jan Kovařík lákal přítomné k účasti v doprovodných soutěžích. Za zmínku stojí i možnost vyfotit se s Vojtou Dykem, který se ujal patronátu nad projektem Dream Catcher, jenž funguje v rámci Eurorebusu.
V porovnání s délkou všech nutných organizačních procedur byl samotný soutěžní test dílem okamžiku. Pořadatelé nás nešetřili, některé otázky jsme řešili dlouho a emotivně jen proto, abychom zjistili, že je máme špatně. Jistě nám všem dlouho zůstane v hlavách poznatek, že nejvyšší bod Egypta je položen nad hranicí 2 000 metrů nad mořem (byť to někteří zpochybňovali a prohlašovali, že je to nejspíš pouze extrémně vysoká duna).
Čekání na výsledky nám zpestřila přednáška Dana Přibáně, dobrodruha, který projel Afriku, Hedvábnou stezku a Jižní Ameriku. A to prosím v trabantu! Jeho one man show pobavila celý sál a nejednoho posluchače mrzelo, že kvůli harmonogramu soutěže bylo nutné vyprávění podstatně zkrátit.
Následovalo vyhlášení vítězů. Se zklamáním jsme seznali, že ani jeden ze strakonických týmů nedosáhl na vytoužené příčky v první desítce. Ale jak pravil Pierre de Coubertin: „Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se.“
Martin Klecán