NULL
Po burze blatenské přicházíme se zkušenostmi z burzy strakonické. Mise: rekrutace.
[caption id="attachment_4160" align="alignright" width="225"]
Moto dne: "Čtěte Grafomana!"[/caption]
Simča: „Týden se s týdnem sešel a my se opět zhostili role reprezentantů školy, ale také náborářů nových gymnaziálních tváří.“
Lukáš: „Rekrutace, skvělý perex!“
S: „Bohužel neúspěšná…“
L: „Asi jsme se málo usmívali.“
S: „Možná, a tím jsme působili děsivě. A znáš to, kdo by se nebál gympláka!“
L: „Copak gympláka, ale mám pocit, že samotné slovo gymnázium působí trochu magicky a kolemjdoucí hned ví: ,Tak sem určitě ne.' Naštěstí nás opět navštívili i ti, kteří už ví, že k nám půjdou, a potřebovali jen trochu podpořit.“
S: „Jak podpořit? Snad odradit, ale pšššt, vždyť o temných stránkách a stvořeních, co se pohybují u nás na škole, se zatím dozvědět nemusí.“
L: „Souhlasím, ale dali jsme jim přece hrdě odkazy na Grafomana, kde se mohou dočíst ledacos o našem podsvětí. Není-liž pravda?“
S: „Ano, ale dost už propagování školy, protože i tentokrát se nám naskytla místy až dost bizarní podívaná. Kupříkladu hned naši sousedé. I přes naši obrovskou snahu je zastínit našimi transparenty se nám nepodařilo poutat víc pozornosti než jejich, no, cože to vlastně bylo?“
[caption id="attachment_4162" align="alignright" width="263"]
Mládež s pivem?[/caption]
L: „Dobře věděli, co upoutá pozornost mladé ,ztracené' generace, a tak s sebou přitáhli tři roboty. Svalovce, který dělal kliky, tleskal a uměl i stojku. Krakadíla, který nás děsil na zemi tím, že nám chtěl okusovat boty, a mimozemské autíčko, které mělo českou vlaječku a kupodivu (přes problémy řidiče) jezdilo. Z mého pohledu to byla jasná kampaň proti nám, ale my jsme se nenechali zastrašit, četli jsme přece RUR.“
S: „Kampaň, kampaň, náš ručník stejně ale nikdo nepřekoná. Další věc byl náš ,alkoholový šok'. Člověk si v klidu sedí, okukuje dnešní mládež a najednou zjistí, že se před ním prochází poměrně veselá mládež s pivem. Že by nějaká nekalá činnost v budovách KD Strakonice???“
[caption id="attachment_4161" align="alignright" width="251"]
Pivo v detailu. Děsivé porušování zákonů?[/caption]
L: „Každá škola to vzala po svém. Jedna měla roboty, druhá točila pivo. Samozřejmě naše právní vědomí je široké, a tak nás hned napadlo, že se zde děje něco nekalého a že tomu musíme zabránit. Kdo jiný taky, když všichni ostatní měli pivo. Naštěstí jsme se dozvěděli, že je nealkoholické. Uff. Škoda, chtěl jsem ochutnat. Ale co mě jen napadá. Přeci jen ti pijáci měli smůlu, viď?“
S: „Smůlu měli v tom, že ono pivo vycintali na zem; tak dlouho a žíznivě jsme je hypnotizovali, až ho museli utírat. Ach, jaká škoda toho zlatavého, ač nealkoholického moku.“
L: „Když to vezmu obecně, nebyli lidé na této burze jiní než v Blatné. Opět tu byli sběrači letáků nebo ti, kteří jsou zcela nad věcí a přišli se „ulejt“. Pro nás však byla důležitá skupinka, která měla jasno. Jsem moc rád, že stále existují studenti, kteří vědí, co chtějí. Jak to působilo na tebe?“
S: „Můj dojem? Lidé jsou divní… a tím bych asi ukončila rozebírání jakékoliv burzy škol. Asi už jsem moc stará na to, abych pochopila budoucí prváky.“
L: „Rád bych závěrem dodal, že díky oběma burzám jsem si uvědomil, jak rychle vše uteklo a že brzy se budu muset s touto velkou rodinou gymnazistů rozloučit – zase přijdou jiní.“
S: „Ano… čas se zkrátil na poslední půlrok. Doufám, že uvolníme místo alespoň takovým, kteří si budou členství v rodině na gymnáziu vážit jako my.“
Vysvětlivky:
Krakadíl: výraz pro krokodýla. Vycintat: vylít část tekutiny mimo nádobu dost nešikovným způsobem. Ulejt se: jinak řečeno být kdekoliv jinde, jen ne ve škole.
Děkujeme všem, co dočetli do lehce nostalgického konce.
Simona Blažková a Lukáš Beneš