7. září 2020

Bitva o Bílý dům už je za dveřmi

Napsal Vítek Houška

    Už za dva měsíce bude jasné, kdo se na další čtyři roky ujme křesla prezidenta Spojených států. Křesla, které zaručuje jednu z nejmocnějších funkcí na celém světě, ne-li nejmocnější. Nelze se tedy divit, že volby na tuto pozici provází velké volební kampaně, demonstrace, napětí a vzájemné zápolení mezi kandidáty. Letos budou volby navíc velmi ovlivněny pandemickou situací.
 
    3. listopadu bude zvolen prezident kolegiem volitelů, které tvoří lidmi již zvolení zástupci jednotlivých amerických států. Samotní občané tak volby již nebudou moci přímo ovlivnit. 
Jak je zvykem, kandidáti budou pouze čtyři, ovšem favorizují se dva, každý za jednu z nejsilnějších politických stran. 
Kandidátem za stranu republikánů bude úřad obhajující Donald Trump, jenž svou kandidaturu oznámil již po prvním zvolení v roce 2017. Největším protivníkem mu bude Joe Biden za demokraty. Zbylými kandidáty, jimž se velké šance nedávají, jsou Jo Jorgensenová za libertariány a Howie Hawkins za stranu Zelených. 
Spolu s každým kandidátem na prezidenta kandiduje i spolukandidát, jenž se v případě vítězství ujímá úřadu viceprezidenta.
Zvolení kandidáti se svých funkcí ujmou 20. ledna.
 
    Již delší dobu je jasné, že hlavní boj proběhne mezi Trumpem a Bidenem. Zvláště teď, v předvolebním období, se této rivalitě věnují americká i světová média. 
Některá favorizují Trumpa kvůli jeho autoritě, některá dávají větší šance Bidenovi a sází na nesouhlas Američanů s Trumpovým často nevhodným vyjadřováním a jednáním.
Nynější prezident je nechvalně známý svými častými konflikty s lidmi, společnostmi atd. Například jeho snaha koupit Grónsko byla většinou veřejnosti vzata jako naprosté bláznovství.
A právě tyto, možná nenápadné, detaily zcela jistě podrývají Trumpův věhlas, čehož využívá protikandidát Biden a všechny odsuzuje či kritizuje a uklidňuje Američany, že u něj, jako prezidenta, by se nic takového nemohlo stát.
 
    Během voleb, ale hlavně po nich, se objevuje nejrůznější množství spekulací o průběhu voleb či jejich nelegálnímu ovlivnění. Při posledních volbách v roce 2016 se objevily spekulace o ovlivňování voleb ruskými hackery či falšování hlasů. Nikdy se neprokázalo, že je to pravda, ale ani to, že jde o podvrh. Je zcela jisté, že budou spekulace provázet i přicházející volby.
 
    Přes všechny názory, spekulace či prohlášení bude ale až v listopadu rozhodnuto a do té doby nelze jednoznačně říci, jak souboj těchto gigantů dopadne. Vše však může ovlivnit pandemie, jež má ve státech velkou sílu, a je jisté, že bude při volbách hrát jednu z nejsilnějších rolí.