V neděli 14. října 2018 se otevřely volební místnosti nám nejbližší německé spolkové republice. Bavoři po pěti letech opět, tentokrát po 18. od konce druhé světové války volili své poslance do bavorského zemského sněmu (Landtagu).
Bavorsko je největší německou spolkovou zemí se 13 milióny obyvateli. Součástí Německa se stalo roku 1871, ale dodnes se v mnohých aspektech (včetně politických) od ostatních spolkových zemí liší.
Všechny volby od druhé světové války (s výjimkou roku 1950, kdy zvítězila SPD – sociální demokracie) vyhrála konzervativní CSU, kterou ti, kteří se alespoň trochu zajímají o německou politiku, znají spolu s CDU pod názvem CDU/CSU (Union). Pro vysvětlení: CDU/CSU jsou dvě sesterské strany, které tvoří jednu poslaneckou frakci v Bundestagu. Podle volebního zákona si strany, které spolu sdílejí poslaneckou frakci, nesmí být vzájemnou konkurencí v jednotlivých spolkových republikách, proto CSU kandiduje pouze v Bavorsku a CDU v ostatních zemích Německa. Obě strany jsou odděleny finančně, organizačně i programově. Jejich hlavní rozdíly spočívají v tom, že CSU je v domácí právní a sociální politice více konzervativní a v hospodářských otázkách více sociální než CDU.
Ve společné koalici kandidují od roku 1949, kdy se konaly první svobodné volby od listopadu 1932, a které v čele s Konradem Adenauerem vyhrály.
Bavorské politické strany:
CSU – Křesťansko-sociální unie
SPD– Sociální demokracie
die Grünen– Zelení
FW– Svobodní voliči
FDP– Liberální demokracie
die Linke– Levice
AfD– Alternativa pro Německo
na fotografii: H. Seehofer a M. Söder
Při posledních volbách (2013) CSU získala 47,7%, což jí vyneslo 101 ze 180 mandátů, tedy většinu, druhá skončila SPD s 20,6%. Své vysoké preference kolem 50% si CSU udržela i přes celkový celoněmecký propad CDU/CSU v průzkumech mezi roky 2015-2016, kdy se Evropa potýkala s problémem masové imigrace.
První propad přišel v září 2017, kdy ve volbách do Bundestagu (celoněmecký spolkový sněm v Berlíně) získala v Bavorsku pouze 38,8%, naopak AfD se se svými 12,4% stala jejím strašákem.. Bavorská odnož Unie by ve volbách do Landtagu nemusela získat většinu kvůli voličům, kteří by se rozhodli volit více pravicovou stranu než je ona samotná. Jeden z bavorských politiků kdysi prohlásil: „Od CSU doprava se již nevejde ani list papíru.“ A AfD se tam evidentně vešla. Bavorská vláda v čele s premiérem Markusem Söderem se na trend otáčení konzervativních voličů ještě více vpravo snažila reagovat otočením politického kurzu stejným směrem, např. v létě 2018 zavedla zákon, který přikázal na všech veřejných budovách vyvěsit kříže, nebo založila samostatnou bavorskou pohraniční stráž... K tomu se přidaly spory se sesterskou CDU, kdy se německý ministr vnitra Horst Seehofer za CSU ostře nepohodl s kancléřkou Angelou Merkel v otázce migrace a ochrany hranic. A ruku v ruce s tím se CSU v průzkumech silně propadla. Bylo tomu zřejmě proto, že se většinou městští, více liberální voliči rozhodli otočit ke straně Zelených, jejichž rostoucí obliba se promítla především ve velkých městech (odkazuji se na velké demonstrace proti CSU v Mnichově), ale také v propadu tradiční SPD, které brala voliče jejich nepopulární účast v celoněmecké „Velké koalici.“ (vláda CDU/CSU – SPD)
Zelení se zakrátko stali druhou nejsilnější stranou v Bavorsku, čímž předběhli SPD a stali se tak nejsilnější stranou nalevo od politického středu. Volební jednička Zelených v Bavorsku Katharina Schulze se Bavory snažila oslovit důrazem na otevřené hranice, ekologická témata, hlubší evropskou integraci a pomoc uprchlíkům. Zde můžete vidět poslední předvolební průzkumy:
Všechny řádky, které jste si nyní přečetly, jsem napsal před volební nedělí. Vycházel jsem z průzkumů, ale i z vlastního chápání bavorské politiky jako takové. Ale teď k od úvah k číslům.
Volební místnosti se zavřely v 18:00 a již zanedlouho se v médiích začaly objevovat tzv. erste Hochrechnung (první odhady výsledků voleb). CSU propad, Zelení druzí nejsilnější, AfD vstupuje do Landtagu…
Účast: 72,4% (nejvíce od roku 1982). Celkové výsledky byly k známy až pozdě večer. Jsou následující:
Jak již naznačovaly veškeré průzkumy, Zelení se stali nesilnější levicovou stranou. Na druhou stranu částečně musím vyvrátit tezi, že se k Zeleným přivalilo masivní voličstvo CSU. Sečtete-li procenta pro levicové strany (SPD: 9,7%, GRÜNE: 17,5%, LINKE: 3,2%), dostanete výsledek 30,4%, což pro bavorskou levici znamená oproti volbám 2013 oslabení o 0,9%. Domnívám se, že došlo spíše k přelivu voličů levicové SPD k levicovým Zeleným, aniž by tím pravicové strany utrpěly zdrcující ztrátu voličstva. Naopak u pravice vidíme oslabenou konzervativní CSU (-10,4%), ale zároveň posílenou AfD, FW a FDP. K této situaci bych se vyjádřil stejně jako u levicových stran, pravicový volič si našel jinou pravicovou stranu. Dost možná právě vysoká volební účast, kdy k urnám přišlo i mnoho nevoličů, odvrátila CSU od úplného debaklu a AfD se Zelenými od vyššího volebního výsledku.
Jelikož CSU většinu neobhájila, očekává se, že vznikne pravicová vláda s FW, která by Bavorsko vedla až do roku 2023. A můj vlastní pohled na bavorské zemské volby? Söder velmi správně vsadil na to, že CSU je v čele Bavorska již desítky let, voliči jí znají, a proto jí mohou i nadále důvěřovat. Dost pravděpodobně bude i nadále platit jednoduchá rovnice tzv. „prvního přikázání“, která praví: Bavorsko rovná se CSU a CSU je totéž co Bavorsko.