Představte si, že byste si na aukci koupili nějaký cenný obraz, řekněme třeba za několik desítek miliónů korun, když vtom by se ono slavné dílo přímo před vámi začalo skartovat. Jak byste reagovali? Že byste si vzteky škubali vlasy? Proklínali svou touhu po umění?
Něco podobného se stalo na londýnské aukci v říjnu roku 2018, na které se zrovna prodával obraz „Dívka s balónem”. Příhozů rozhodně nebylo málo, a proto není divu, že se cena vyšplhala až na 30 milionů korun. Najednou se však stalo něco šíleného. Ve stejný moment, kdy se kladívko, potvrzující dohodnutý obchod, dotklo stolku, se právě prodaný obraz začal skartovat. Majitelce, která právě za toto dílo zaplatila neuvěřitelnou sumu, nezbývalo nic jiného, než nechápavě sledovat, jak se její koupě mění na malé kousky papíru. Ale jak to? Jak je to možné? Podle všeho se spustil tajný mechanismus, jenž byl ukrytý v rámu, který začal obraz ničit. Naštěstí však tento mechanismus selhal, což zachránilo polovinu díla před rozstříháním. Autorem tohoto díla a zároveň i mechanismu je tajuplný umělec, který vystupuje pod pseudonymem Banksy. Podle dokladů se prý měl tento stroj spustit pouze v případě, kdy by došlo k možnému prodeji, a tím poukázat a zároveň kritizovat kapitalismus, arbitrární určování ceny a samozřejmě i nesmyslné určování „pravosti“ uměleckého díla. Když nad tím tak přemýšlíme, co jiného mohli od Banksyho čekat? Ředitel sekce současného evropského umění aukční síně Alex Branczik však na tuto událost reagoval optimisticky, a to přesněji takto:
„Zdá se, že jsme se právě stali obětí Banksyoviny.“
Dlouho se vedl spor o tom, zda již obraz patřil kupující, nebo byl stále majetkem dražitelů, protože pak by mohla vítězka aukce od prodeje odstoupit. Nakonec se však tento problém vyřešil tím, že si žena rozhodla obraz ponechat. A udělala rozhodně dobře, protože právě skartováním se prý podle znalců hodnota obrazu ještě mnohonásobně zvýšila.
Samotný Banksy představuje jeden velký otazník, neboť existuje spousta teorií o jeho identitě, avšak žádná z nich dodnes nebyla potvrzena. Podle informací, které o něm víme, se nejspíše jedná o muže, který se narodil v Bristolu v Anglii kolem roku 1974. Kromě svých děl prý režíroval i film Exit Through the Gift Shop a finančně podpořil stíhané ruské umělce ze skupiny Vojna. Také vytvořil uvítací skeč v seriálu Simpsonovi v díle MoneyBART, ve kterém jsou zobrazeni Asiaté pracující právě na tomto seriálu, a to po zjištění, že většina dílů Simpsonových je vytvářena v Jižní Koreji. Ale my, stejně jako většina světa, ho známe především díky jeho satirickým dílům nesoucí vždy nějaké to politické či kulturní poselství. Typická je pro něj i jeho technika, konkrétně tedy kombinace graffiti a šablonových předloh vytvářených ručně či na počítači. Stejnou metodu využívá například i francouzský graffiti umělec jménem Blek le Rat, jenž byl zároveň i umělcem, který Banksyho ovlivňoval v jeho počátcích a jehož díla se s Banksyho často zaměňují. Možná si říkáte, jak je možné, že ho ještě nikdo při tvorbě nechytil a nepoznal. Pracuje snad v noci? Podle jeho agenta Steva Lazarida, jednoho z mála lidí, kteří znají pravou identitu umělce, v noci rozhodně nepracuje. Vlastně ho prý nikdy neviděl pracovat jindy než ve dne. Jediný důvod, proč si ho ještě nikdo nevšiml, je ten, že jako maskování používá pracovní reflexní bundu a kužely, které rozmístí kolem pracovního místa. Lidé jej pak přehlíží a několikrát ho ignorovala i samotná policie. Objevilo se již mnoho teorií o tom, kdo se za tímto jménem skrývá. Mezi nejznámější údajné představitele patří Robin Banks, dále člen kapely Massive Attack, Robert del Naja, či bristolský umělec Robin Gunningham. Prozatím však neexistují usvědčující důkazy, které by jednu z těchto domněnek potvrdily, a tak nám nejspíš skutečné jméno tohoto umělce zůstane navždy skryto.
