7. října 2019

A co dál? Studium práv

Napsala Zuzana Vodáková

Petra Cardová je bývalá studentka gymnázia (4. C), která po úspěšném složení maturity v našem ústavu volila cestu práv. Nyní je už ve třetím ročníku na Západočeské univerzitě v Plzni na Právnické fakultě a může se chlubit prospěchovým vyznamenáním. Já si s ní povídala o jejím studiu, přípravě na něj a o začátcích na vysoké škole.

Jaké jsi měla alternativní obory? 

Nakonec žádný. Přemýšlela jsem ale nad bohemistikou, psychologií a pedárnou se zaměřením na češtinu a ZSV.

Kdy jsi zjistila, že chceš studovat práva?

Asi už na základce. Na gymplu v prváku jsem už říkala, že bych je jednou chtěla studovat. Ve třeťáku jsem měla období, kdy jsem chtěla učit, ale pak jsem si řekla, že to je na mě asi moc jednotvárný. 

Jak reagovali lidi okolo?

Protože jsem v Plzni, tak si ze mě všichni dělali srandu, že to budu mít hotový za rok. Nebo mi naopak říkali, že to je těžký, hodně učení a tak. 

Znervózňovalo tě to?

Ani ne, protože když jsem šla na gympl, tak mi vlastně všichni říkali úplně to samý. Je to ale vždycky o mým přístupu…

Jaké jsi měla známky na gymplu?

Jedničky, dvojky a z předmětů, který mě nezajímaly, i trojky.

Jak moc ses tu učila?

Na začátku hodně, ale postupem času jen na předměty, který jsem chtěla. A na ostatní tak, abych měla nejhůř ty trojky.

A kdybys měla porovnat úsilí pro jedničky tady a pro jedničky na právech?

Na gymplu to bylo těžký, když jsem se učila třeba chemii slovo od slova, nezajímalo mě to,  nic mi to neříkalo a vůbec jsem to nechápala, neviděla jsem v těch předmětech smysl. Tady jsou věci, který mě zajímají, tak se to učí líp už jenom proto.

Ze kterých předmětů z gymplu teď nejvíce čerpáš?

Asi ZSV a děják.

Jak zpětně vidíš právo v ZSV?

Občas si říkám, že to byl jenom stručnej výcuc, a tady mám zas někdy pocit, že to nemůžu pobrat všechno. 

Co tě na studiu nejvíc překvapilo?  

Asi že si mě nikdo nevšímal. To teda není specifický pro práva, ale obecně pro vejšku. Když nic dělat nechci, tak nic dělat nemusím. Nikdo mi neříká, co mám dělat a kdy se mám učit. Někdy bych to ale potřebovala.

Jaký je tvůj nejoblíbenější odborný předmět? 

Mě baví ty volitelný, kde je málo lidí a je to zaměřený. Loni jsem si oblíbila Právo kapitálového trhu. Na to jsme měli super učitele, kterej nám vyprávěl příběhy ze života, a bylo to fakt dobrý, i když jsem si nejdřív říkala, že to bude nuda. Je to hodně o těch učitelích.

Kolik hodin se učíš na zkoušky?

Většinou se učím týden předem, denně asi šest hodin. Čtyři odpoledne a dvě ráno.

A kdybys to porovnala s maturitou?

Na maturitu bylo mnohem víc času a mnohem víc se to opakovalo o seminářích. Tady to asi neumím tolik jako na maturitu, protože mám jen týden na to se naučit něco, co jsem slyšela jenom jednou.

Z čeho jsi maturovala?

Čeština, matika, angličtina a ZSV. Z toho jsem měla právě i ty semináře.

Byla to dobrá kombinace? Chybělo ti něco?

Chyběly mi asi dějiny. Ale maturovat z dějepisu bych zas nechtěla. Na druhou stranu tu o tom byl celej prvák. Oni předpokládali, že známe samotný dějiny dobře, a jen do toho zasazovali historii práva, ale já se musela znova učit obojí.

A jak těžké bylo se tam dostat? Co jsi pro to dělala?

Jezdila jsem na Scia, koupila jsem si i takovej internetovej kurz.

Co bys byla ráda, kdyby ti někdo řekl předtím, než jsi tam šla?

Asi bych spíš chtěla sama od sebe, abych byla víc aktivní a nebála se reagovat o hodinách. Na gymplu jsme to nikdo nedělali, byli jsme taková tichá třída. Ale teď by se mi to hodilo, jsou za to body navíc.

A jaké máš plány do budoucna?

Nejvíc bych chtěla být soudce, protože ten jedinej vážně slouží spravedlnosti. S touhle myšlenkou jsem tam i šla.