Na začátku roku 2014 byla Ukrajina v krizi. Protesty, zvané Euromajdan, vedly ke svržení vlády proruského prezidenta Viktora Janukovyče a dosazení Oleksandra Turčynova. Východ země byl ale stále více orientován na svého velkého souseda, který v březnu vojensky obsadil a anektoval poloostrov Krym.

    Krym je strategickým územím u Černého moře. Původně byl ovládán Osmanskou říší, v 18. století ho ale dobylo Rusko a založilo zde námořní základnu svého Černomořského loďstva, která je tu dodnes. Začalo také s rusifikací původních obyvatel, mezi něž patřili Řekové, Židé, Arménci, a hlavně dominantní krymští Tataři. Po první světové válce přešlo vlastnictví pod nově vzniklý Sovětský svaz, který se zde snažil upevnit svou pozici a perzekuoval zdejší Tatary. Z iniciativy Nikity Chruščeva byl Krym administrativně přičleněn k Ukrajinské sovětské republice, kde zůstal i po rozpadu Svazu. Tolik proměňované etnické složení místního obyvatelstva bylo při sčítání v roce 2001 z 59 % ruské, 12 % ukrajinské a 12% krymskotatarské. Ruštinu za svůj rodný jazyk považuje ale celých 77 % obyvatel, ukrajinštinu jen 10 %.

    Již mnoho sportovních i jiných dalších akcí pandemie přerušila, odložila, a nebo zrušila. Fotbalové EURO mělo být největší fotbalovou akcí roku 2020, která se, jak je tomu dlouhodobě zvykem, koná jednou za čtyři roky. Ovšem situace z loňského jara způsobila do té doby nemyslitelnou věc: odložila EURO. Zástupcům Evropské fotbalové asociace UEFA nakonec nezbylo nic jiného, než ho posunout přesně o rok. Tento krok byl nevídanou změnou do té chvíle zažitých pořádků, ale kvůli bezpečnosti nešlo konat jinak, protože zrušení nepřipadalo v úvahu.

    Nyní jsme se posunuli o rok dopředu a odložené EURO se k nám více a více blíží. Šampionát se má konat již v červnu a červenci, nicméně zdravotní situace se oproti loňsku příliš k lepšímu neposunula a zdá se, že pro pořadatele to příliš příznivě nevypadá. Co tedy můžeme čekat?

    Kráčel polorozpadlou ulicí. Nozdrami mu procházel těžký pach petroleje a srdce se mu svíralo při pohledu na pás domů, který se kolem něj čím dál více utahoval. Od vynalezení žárovky uplynulo bezmála tři sta let a od té doby lidstvo přicházelo s novými technickými vymoženostmi rychlostí běžícího pásu. Právě míjel budovu bývalého rozhlasu, na jejíž oprýskané ceduli stálo ,,Potřebujete informace? Připojte se na naši síť! Zprávy ze světa během vteřiny ve vaší hlavě!“ Z té nekonečné změti titulků bez kontextu se člověku dělávalo mdlo. Ale pokud chtěl zůstat v obraze, nic jiného mu nezbývalo.

    V pondělí 22. února 2021 přišel svět o další významnou osobnost. Ve 101 letech zemřel ve svém domě v San Franciscu „nejoblíbenější básník moderní doby”. O smrti Lawrence Ferlinghettiho v úterý informoval list The Washington Post, který ve své zprávě odkazoval na umělcova syna, který za příčinu jeho pondělního úmrtí označil onemocnění plic.

     Přibližně jednou za dva roky se Mars a Země dostávají do vhodné pozice natolik, že se otevře startovací okno, během kterého jsou vypouštěny sondy, které dopravují náklad k Rudé planetě. V těchto týdnech tedy odstartovala čínská družice a rover Tianwen-1, premiérová mise Spojených arabských emirátů Al-Amal, a nejdůležitější ze všech, americký rover Perseverance ( česky Vytrvalost).

    Životní prostředí, lidská práva, práva žen, náboženská práva, ochrana zvířat. To jsou témata, která všichni moc dobře známe z televize, novin či z internetu, a která dnes mnoho lidí bere jako každodenní problémy a bohužel jim již nedává takový význam, neboť se stala jakousi rutinou. Titulky článků obsahující slova, jako je „stávka“ nebo „ochrana přírody“, mnoho lidí, ovlivněných dnešní společností, s několika ne zcela pěknými slovy automaticky přeskakují a víc neřeší. Ale je to tak správně? Zamysleli jste se někdy, kvůli komu se tyto články neustále objevují? Kdo za tím vším vlastně stojí? Kdo jsou oni „aktivisté“, kteří se těmito tématy zabývají a bojují za ně? Kdo jsou ty hlasy, které neustále volají po nějakém řešení, po nějaké změně?

    V loňském roce (2020) se měly v Tokiu konat Letní olympijské hry. Z důvodu světové pandemie koronaviru však byly o rok posunuty. Sportovci, kteří trávili veškerý svůj čas důkladnou přípravou na olympiádu, byli zklamaní, a stejně tak všichni fanoušci sportu. Proto se jejich naděje upínají právě k novému datu. Ovšem obavy jsou stále na místě, neboť olympijských her by se odhadem mělo účastnit kolem 11 tisíc sportovců z 200 zemí, a to v momentální situaci vypadá prakticky nemožně.