Austrálie a celé její okolí prožívá nyní asi nejtěžší období za celé století. Pravděpodobně jste již slyšeli, že od září minulého roku zasáhly tyto oblasti rozsáhlé požáry, které nedají místním lidem, ani zvířatům spát. Požáry nejsou pro Austrálii nijak zvlášť neobvyklým pojmem, ale letos překvapily brzkým začátkem, silou a rozsahem. Jak vlastně tyto ohně vznikly? A kdo je způsobil?

    Mnoho lidí by dnes odpovědělo, že za tím vším stojí člověk. Na australských požárech však nese vinu jen částečně. Určit původce zde není tak jednoduché. Hlavním viníkem jsou totiž dlouhodobá sucha a horka, která byla minulý rok extrémní stejně tak, jak tomu je již po celé desetiletí, a proto se ke konci roku rozpoutalo v zemi klokanů hotové peklo.

    Každý z nás asi zná situaci, kdy přijdete domů a vaši hlavu tíží myšlenka na všechny úkoly, učení a nejrůznější referáty, které musíte stihnout udělat. A tak odložíte tašku plnou knížek k pracovnímu stolu, zapnete si počítač a zjistíte, že se vám vlastně nic dělat nechce. Potom následuje věta: „Nejdříve zkouknu sociální sítě a hned na to půjdu.” No a než se nadějete, ležíte v posteli a stále bezvýznamně klikáte na ty samé aplikace, zatímco vám slunce zapadá za hlavou. Pak vás znovu přepadne myšlenka, že už je opravdu čas začít pracovat. Jako správný gymnaziální student si proto uvaříte k plnění povinností ještě kávu. Pak vás napadne, že byste se ještě před úkolem z matematiky určitě měli pořádně najíst. Jestli je tohle i váš každodenní scénář, pak vás musím upozornit, že nejspíše trpíte chorobným odkládáním povinností – prokrastinací.

    12. ledna 2020 v pětasedmdesáti letech zemřel britský konzervativní filozof, politolog a spisovatel Roger Scruton. Jeho úmrtí výrazně zasáhlo i některé z řad českých občanů a politiků. Proč?

    Odpověď na tuto otázku najdeme již na přelomu 70. a 80. let v komunistickém Československu. Roger Scruton zde ilegálně přednášel těm, kterým totalitní režim nedovolil studovat. Toto umožňovala tvz. podzemní univerzita, jež začala jako iniciativa utajovaných bytových seminářů, kterou vytvořil po svém vyloučení z Karlovy univerzity filozof a první mluvčí Charty 77 Jan Patočka. Roger Scruton byl jedním ze zakladatelů britské nadace Jan Hus Educational Foundation, pod jejíž záštitou se předem zmiňované přednášky konaly. Cílem této nadace bylo podpořit československou neoficiální kulturu vysíláním expertů, grantovými stipendii a podporou samizdatu. Kromě Scrutna přijeli přednášet například politický filozof David Levy, politolog John Keane, filozof Francis Dunlop a spousta dalších.

    Všichni je známe. Všichni je používáme. Ano, mám na mysli ty legendární šatní skříňky, které jsou poněkud malé, ale i přesto tak skvělé. Skříňka by se dala nazvat mnoha způsoby, např. žroutem učebnic, skladištěm pochutin z jídelny, tajemnou komnatou či studentovou mykologickou zahrádkou. Samozřejmě, že mají své nedostatky, ale kdo nebo co je nemá?

    Dokážou být někdy až k zbláznění. Pokaždé, když se snažím dostat k té své, tak přemýšlím, jestli má vůbec smysl tam chodit a jestli radši nevyrazím domů v pantoflích. Každý, kdo má skříňku uprostřed řady, jistě pochopí. Ovšem ještě lepší situace nastane, když někam spěcháte. Prosedíte během zdánlivě nekonečných pěti minut na lavičce důlek a čekáte, až se prostor trochu vyčistí, jelikož prodírání se davem není vaše oblíbená kratochvíle. 

    Jelikož začal před pár dny nový rok, tak se náš veleslavný bard Čapek uvolil k tomu, že sepíše na toto téma několik řádků. Díky tomu vznikla tato nadčasová strhující avantgardní báseň pojednávající o negativních aspektech života studenta, zároveň však dávající naději na lepší život.  

    Možná jste si všimli, že v posledních pár měsících visel na nástěnce plakát Hodiny offline lákající studenty na nějakou přednášku. Zaujalo mě to, a tak jsem vypátrala, kdo za tím vším stojí, a jako správný grafoman přicházím s rozhovorem s oběma pořadatelkami. Kurzy vedou Daniela Bláhová spolu s Alexandrou  Kálesovou. Jednou za čas si chtějí zvát na páteční hodiny nějaké inspirativní lidi, kteří by vám mohli něco předat. Zatím proběhla jedna přednáška a pokud bude zájem, tak se můžeme těšit i na další. 

Čí to byl nápad? Co vás k tomu přivedlo?

D: S nápadem dělat na gymplu přednášky nebo kurzy, co by mohly ostatním něco přinést, jsem asi před dvěma měsíci přišla já, jelikož mám sestru, která taky chtěla pořádat nějaké přednášky. Měly jsme v plánu, že by byly na téma motivace, seberealizace atd. Nakonec to však dopadlo tak,  že do toho se mnou ségra nešla. Už jsem ale měla vlastní představu o tom, jak by to mohlo vypadat, a Alex se ta myšlenka zalíbila, tak se ke mně přidala. Celé jsme to zrealizovaly tady, na škole.

    Ačkoliv to většině lidí zní jako naprostý nesmysl a tak trochu si to protiřečí s tím, co nás učí ve škole, tak se stejně najdou jedinci, nebo dokonce i skupiny, kteří věří teorii o placaté Zemi. Není zcela jasné, kolik má zastánců, jelikož ji někdo může brát smrtelně vážně a někdo jen jako jistý způsob zábavy. Je však jisté, že počet lidí s názorem, že naše planeta vlastně vůbec není geoid, ale placka, se neustále zvyšuje. Obhájci této myšlenky prohlašují, že organizacím, jako je NASA nebo OSN, se nedá věřit z důvodu zkreslování informací. Přistání na Měsíci podle nich byla propaganda, snímek kulaté Země je falešný a tak dále.