Každý rok ‒ no, ten minulý úplně ne ‒ skoro každý rok pořádá vlachovobřezská ZUMŠ nějaký záživný program na oživení výuky hudebního semináře. A jsme zváni i my, kteří na seminář nechodíme kvůli dojíždění (Tedy většina, některým bylo řečeno, že to pro žáky s individuálním studiem není. Pokud toto dotyčný čte, ví, že mluvím o něm.) Dva roky zpátky jsme navštívili ateliéry na Barrandově, letos Národní divadlo. Ne ale za účelem představení, nýbrž tvůrčí dílnu Po stopách Národního divadla.
Za mnoho let, jednoho slunného odpoledne, předám svým vnoučatům poznatky z tohoto úžasného zážitku. Ale to předbíhám, nejdřív se pojďme podívat na to, co se tehdy v našem školním klubu odehrálo.
„Jmenuji se Eva Křivancová a studuji 3. rokem na 1. LF UK. Každý rok pořádáme se Spolkem mediků českých mikulášskou nadílku dětem, které musí trávit tento den v nemocnici. Vybíráme tedy pro ně dárky - především plyšáky - nejen mezi studenty VŠ, ale snažíme se pokaždé oslovit i nějakou jinou školu, aby plyšáčků bylo dost. Tentokrát se obracím na gymnázium, jehož jsem absolventkou a doufám, že se i ve Strakonicích najdou ti, kteří by rádi udělali radost. Všem takovým předem děkuji.“
Hned dva 
dny po začátku Sametové revoluce vzniklo v pražských ulicích Občanské fórum. Ale pozor, nebyla to strana. Strany jsou totiž pro straníky, OF je pro všechny, jak sami prohlašovali. V rámci politického klimatu doby toto motto dávalo smysl, protože slovo „strana“ bylo v hlavách lidí spojeno se 40 lety totality. Právě v momentu, kdy se decentralizované hnutí začalo vymezovat a stávalo se partají v klasickém slova smyslu, začalo umírat.
Svoboda, bez svobody, ke svobodě… se svobodou. Co vlastně ale slovo ,,svoboda“ znamená? Není už v dnešní době natolik obtěžkané, že se stalo jen prázdným heslem? A má smysl slavit 17. listopad?
Lidský kanibalismus, antropofágie, lidojedství. Jev, který je v živočišné říši poměrně běžný a který můžeme sledovat u mnoha živočišných skupin. Jako příklad lze uvést medvěda ledního, který při nedostatku potravy pojídá svá mláďata, embryo žraloka, které sní ještě v děloze své méně vyvinuté sourozence, nebo kudlanku, která po spáření sežere samečka. A takhle bychom mohly pokračovat ještě dlouho, neboť, jak už jsme zmínily, u zvířat není kanibalismus nic neobvyklého. Ale jak je to u člověka? Je pro nás kanibalismus přirozenost jako u zvířat, či pouze zvrhlost, která se musí zcela vymýtit? Ať už je odpověď na tuto otázku jakákoliv, jedno je jasné. Lidojedství se objevuje v celé naší historii od samotného počátku lidstva. Vždy tu bylo, stále tu je a nejspíše tu s námi vždy i bude. Ale proč se vlastně lidé navzájem požírají? Je lidské maso zdravé? A jak vůbec chutná? Právě na tyto otázky se vám pokusíme v tomto článku odpovědět.
Přípravy jsou v plném proudu!
Projektem SVOBODA JE se oficiálně zapojujeme do celorepublikového Festivalu svobody každoročně připomínajícího výročí sametové revoluce. V rámci této akce se během týdne 15. až 21. listopadu 2021 objeví ve výlohách obchodů plakáty s odpověďmi studentů strakonického gymnázia na otázku ,,Co pro mě znamená svoboda?" Tyto odpovědi jsme získali na jaře letošního roku, byly součástí menšího průzkumu zabývajícího se právě otázkou svobody. K jeho realizaci nás vedla znepokojivá politická situace v některých zemích východní Evropy a také uvědomění si křehkosti našich svobod během pandemie. Chceme citlivě připomenout období kolem 17. listopadu a přimět k zamyšlení, jelikož SVOBODA JE!Chceš maturovat z výtvarky? Zajímáš se o umění?
Druhá ze série přednášek o umění s historikem a bývalým šéfredaktorem Grafomana, Martinem Klecánem proběhne v pátek 12.11. od 14:30 ve školním klubu Gymnázia Strakonice.