„Totalita a školství? Jak to spolu souvisí?“ ptala se mě při workshopu jedna paní učitelka.

Projekce nejnovějšího zpracování Fitzgeraldova románu Velký Gatsby se konala 17. a 18. prosince. V titulní roli se objevil Leonardo DiCaprio a vypravěče Nicka Carawaye si zahrál starý dobrý Spiderman Tobey Maguire.

Jiří se už dlouho cítil hodně špatně, a tak si zašel k lékaři.

Lékař ani nemusel operovat, hned viděl, že uprostřed Jiřího je velká díra. Tam, co bývá hruď, měl Jiří propast. Byla široká asi pět set metrů, ale nešlo dohlédnout, kde trhlina končí. Na krajích byly zlámané stromy, v propasti létali ptáci. Nebylo vidět až úplně dolů. Z mlhy někde čouhalo ráhno lodi nebo ženské prso. Celou dobu trochu pršelo.

Lékař se chvíli díval dolů a potom šel kousek po okraji propasti. Samozřejmě nikoho nepotkal, krajina byla pustá. Jediný, koho vídal, byli myši a červi, ale s nimi se nedalo mluvit. A tak se rozhodl jít od propasti dál, přišlo mu totiž, že se zvětšuje. 

Když přišel mezi lidi, mluvil s nimi. Chtěl se zeptat na propast, ale lidé o ní mlčeli. „Jmenuji se Jakub,“ říkal tedy a lidé mu zas říkali svá jména. Bavil se s nimi o počasí, o ledničkách, o politice, o poměrech. A propast? Lidi nechtěli, nemluvili o ní, a tak brzo zapomněl, že něco takového viděl. V kraji se zabydlil a brzy zapomněl i to, že zapomněl.

Pak se ale začal Jakub cítit hodně špatně, a tak si zašel k lékaři. Lékař ani nemusel operovat, na první pohled viděl, že uprostřed Jakuba je velká díra.

Slunce je vyprahlé jako troud

velí nám z oblohy: Ani hnout!

špatně se daří pod sluneční září

lidé jsou zpocení, hlavy jim vaří

vůbec se chovají jak stádo krav

zpocená společnost, zpocený mrav

(Hlava je horká od představ)

Slunce je vyprahlé jako troud

velí nám z oblohy: Ani hnout!

hlava je horká od slunce žáru

jen málo zbývá nám do požáru

vánek se schovává ve stéblech trav

hlava je horká od představ…

Rozhodl jsem se pro Vás, můj milý čtenáři, pořídit exkluzivní rozhovor, který ještě nikdy nikdo nepořídil. Ne snad, že by to bylo tak složité; který žurnalista by ale považoval za důležité sepsat rozhovor s Absolutní Nulou. Avšak já jsem přesvědčen, že právě názory a životní postoje této základní matematické konstanty jsou v dnešní době, kdy vidíme kolem sebe jen samá vysoká čísla, tím, co může čtenáře zajímat.  Když jsem ji žádal o rozhovor, byla zcela vyvedená z míry. Moji nabídku sednout si v klidu pod lomenem však kategoricky odmítla, takže jsme se sešli v její oblíbené závorce.