jednou si pohladíš

a lituješ navždy

pak se toho jen tak nezbavíš

Když mě moje kamarádka přemluvila, abychom spolu jely na Humbookfest, souhlasila jsem i přes to, že jsem si pod tím nedokázala představit nic konkrétního, a protože jsem opravdu líná (což je na vidět i na tomto článku - Humbookfest se konal 6.10. a tady jsem já se svým článkem na skoro konci prosince… Pár měsíců sem, pár tam, stejně, komu na tom záleží…), rozhodla jsem se, že se nechám překvapit a uvidím až na místě. Naštěstí moje druhá drahá polovička nepřemýšlela stejně jako já, takže jsme na místo dorazily včas a napoprvé, za což jí, vzhledem k jejímu orientačnímu (ne)smyslu, patří můj velký obdiv.

V dnešní době se víc a víc lidí snaží psát, protože psát může přece každý.

Asi každý už zaznamenal, že se v kinech objevilo dlouho očekávané pokračování ságy z kouzelnického světa.

Když se v září 2005 konaly předčasné volby do německého Bundestagu (spolkovém sněmu v Berlíně), zvítězila konzervativní Union (CDU/CSU) s 35,2%. Na tom by ještě nebylo nic tak zvláštního, kdyby vítěznou Union nevedla vůbec poprvé v německých dějinách žena – Angela Dorothea Merkel.

Tento víkend si připomínáme jeden z nejvýznamnějších převratů v dějinách našeho národa – Sametovou revoluci.

Přišel pravý podzim, je chladno, prší.

Jaký den svatého Martina, taková bude zima. Martin přijíždí na bílém koni. V suchu-li jsou na Martina husy, o Vánocích v mokru chodit musí. Tyto a  další podobné pranostiky slýcháváme už od dětství. Kolik z vás ale vůbec ví, kdo sv. Martin, jehož svátek si dnes připomínáme, vlastně byl?

Jako jo, ve světě se den co den děje spousta strašných věcí. Lidi umírají, což je zlý. Lidi zůstávají na živu, což je někdy možná ještě horší. Já jsem ale správná sebestředná můra, takže vám teď pěkně od srdíčka povim, co trápí můj život. Je to strašný a dost to bolí. Ne jako ty vaše bebíčkový zlomeninky rukou, nohou, žeber nebo srdcí, vy malý hysterky. Jo, přesně! Mluvim o pondělnim obědě ve školní jídelně.