Karel Rendl: Pekař českých olympioniků

Tradiční pekařství Karel Rendl je vyhlášené po celém Prácheňsku. Není tedy divu, že se Karel Rendl se svým synem Tomášem v současné době nachází v Jižní Koreji na zimních olympijských hrách. Nevyrazili si na výlet, ale přiletěli na pomoc našemu olympijskému týmu. S láskou pečou české výrobky, aby se všichni v cizině cítili jako doma. Dostala jsem možnost spojit se přímo s panem Karlem Rendlem a zeptat se ho na pár otázek.

Jak celý projekt vznikal?

Projekt vznikl na olympijském výboru, který si řekl, že udělá něco pro naše sportovce. Z vlastní zkušenosti vím, že když se jede do světa, lidé by rádi jedli to, na co jsou zvyklí doma. Předseda olympijského výboru, pan Kejval, vymyslel, že by bylo dobré, kdyby do Koreje jela pekárna a pekla jim český chléb. V prosinci 2016 se nás zeptali, jestli bychom byli schopní to zajistit, a naše odpověď zněla ano.

Jak se cítíte jako první pekař v historii, který reprezentuje ČR na olympijských hrách?

Pěkně pracovně. Bohužel nejsme na výletě. (smích)

 Co v Pchjongčchangu pečete?

Denně pečeme zhruba 70 chlebů, nějaké housky a různé druhy sladkého pečiva. Pekárna je v českém olympijském domě v Kangnungu. Pchjongčchang je odsud hodinu cesty. Ráno přijedou řidiči a pečivo se rozváží sportovcům do olympijské vesnice a asi do dvou různých hotelů.

Jaký máte úspěch? Ochutnali české pečivo i cizinci?

Předpokládám, že ano, když je to v českém domě a ten je volně přístupný. Zaplať pánbůh, jsme slyšeli pozitivní ohlasy.

V čem myslíte, že je Váš chleba ‚Karel‘ výjimečný?

Není výjimečný, je normální, zcela obyčejný chleba, který dělají všichni. Jméno Karel vymyslel náš olympionik Vavřinec Hradílek, protože když jeho babička pekla chleba, říkala mu Karel. Název vznikl u něj. Jinak je to standardní, klasický, šumavský chleba. Tak, jak to děláme my, to umí každý SLUŠNÝ pekař.

Jak to, že dokážete upéct český produkt v zahraničí? Mají stejné nebo podobné suroviny?

Všechno, co potřebujeme, jsme si přivezli. Tři měsíce dopředu to do Koreje putovalo lodí.

 Ztěžují vám místní podmínky práci?

Je to klasická práce v noci jako doma. Máme tu jen pec, míchačku a kynárnu. Zbytek děláme ručně. Což je pro odborníky dost podstatné.

Jak vypadá váš den v Pchjongčchangu?

V jednu hodinu v noci jdeme do práce a ve dvě odpoledne končíme. Čili po 13 hodinách. Pak se jdeme najíst a spát.

Jak velký je váš realizační tým?

Kolik nás tady vidíš? Dva? Tak to je náš realizační tým.

Máte nějaké zážitky, o které byste se podělil?

Ti, co stavěli český dům, a ti, co ho provozují, jsou skvělá parta a díky tomu to všechno takhle dobře funguje. Je tady příšerná zima, a když k tomu ještě fouká vítr, je to extrémní.

Jaké dojmy máte z Jižní Koreje?

Jsou tady šikmoocí. (smích) Bydlíme v apartmánu s klukama, kteří stavěli český dům. Spíme na zemi na matracích a pohoda. Jsme rádi, že je tam teplo. Stravujeme se sami. Chodíme na místní speciality, jídlo je pálivé a samá rýže, ale mně to moc chutná. Velmi dobré je korejské zelí kimči.

Jak vaši blízcí reagovali na to, že poletíte do Jižní Koreje?

Jsou rádi, že jsme pryč. (smích) Jsou zvyklí, že odjíždíme na delší cesty, tak jim to tak ani nepřipadá. Ale píšou nám, že nás viděli v televizi a všude je chleba Karel.

Na závěr bych chtěla poděkovat za příjemný rozhovor a přeji Vám hodně úspěchů a šťastný návrat domů.

Lucie Růthová

(zdroje obrázků: osobní archiv Karla Rendla)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *